Rozhovor s p.Cichoňem...
Úvod
Když jsme se dozvěděli, že si v rámci projektu SLEZKÁ BRÁNA můžeme pohovořit s dr. Václavem Cichoněm byli jsme nad míru překvapeni.Pan Cichoň je obyvatelem Sedlišť už od svého dětství.Ví toho opravdu hodně a byl tak hodný,že se s námi o své zážitky podělil.Z až překvapivě naučného rozhovoru je pro cás připraveno to nejlepší.☺
Dětství
Vyrůstal po válce. Po válce je vykradli,dětství bylo pěkné,ale chudší,neměl ani kolo . Ze školy chodili pěšky,ale už jezdil autobus.Ve škole byly čtyři třídy.Bylo to pro učitele i pro děti velice těžké.Bylo náročné se soustředit.Doma se po škole muselo pracovat:kopaly se brambory,práce na polích atd. Hodně doma pracovali i před tím než šli do školy. Často chodili do lesa,ale nebyly tam klíšťata . Myli se v neckách. Stavěli bunkry,hráli si na partyzány a na němce(vždy museli prohrát němci) . Chytali ryby v potoce . V zimě se chodilo na brusle. Spravovali rybník,aby byl rovný led.Chodívali lyžovat,ale měli dřevěné lyže s primitivním vázáním.Lyžovat se chodilo do Kaňovic. Založili fotbalový klub . Skládali se na míč trénovali na malém hřišti pod školou bosí . V patnácti letech si vypůjčil první motorku-pionýr. Ve škole se chodilo v teplákách a žádné svačiny či obědy nebyly. Provoz na silnicích byl slabý.Kamarádi k sobě měli mnohem blíž než teď.Nemohli zkoušet alkohol,protože na to nebyly peníze.Někdy zkoušeli domácí víno.Stavěli máje.Museli je hlídat,protože se kradli.V neděli večer hrávali na harmoniku.I v sobotu se chodilo do školy a pracovalo se.Topilo se venku.Večer si vyprávěli příběhy-nejčastěji strašidelné.Na záchod chodili do kadibudek . Existovala jen peřina z hus,nebo kačen. Často hráli karty vyrobené z výkresu . Měšťanka tehdy nebyla zde, byla ve Frýdku-Místku. Byli naproti Sovy . Kousek od školy byl soud a věznice.Jejich zábavou bylo pozorování zločinců,kteří si odpykávali své tresty. Peníze byly papírové,samozřejmě i koruny.Z a autobus se neplatilo jako dnes.Byly měsíčníky,které stály 5 KČ.Doba motorková asi tři auta dědině. Telefon jen na úřadě , hájovně a jeden měl i doktor . Telefonovalo se jen na výzvu. Častá měsíční mzda okolo 1000 KČ. Od patnácti let dostávali lístky, vypadalo to jako malý aršík známek. Při nákupu se tento lístek odevzdal a vy jste si mohli koupit malé množství potravin. Tento lístek sloužil i na oblečení. V Sedlišťích bylo dokonce i kino.Nejčastěji v neděli.Stálo 1 KČ. Byla to jedna z mála kultur. Filmy-válečné a sovětské. Divadlo bylo vždy o půl hodiny později , protože se lidé museli postarat o dobytek . Ochotnické divadlo často zapomínali text nahrazovali ho Učili se společenskému chování a tanci . Jedlo se z jednoho talíře obě jídla a lžičkou. Taneční nebylo. Pan učitel měl kapesní hodinky – cibule.Pan učitel vždy vyvolal nejlepšího žáka a ten mohl po hodině a před „běhat“ po chodbě a zvonkem od krav zvonit na začátek,či konec hodiny.
Vánoce
Byly chudé svátky.Od první do páté třídy nebyly ani pomeranče.Dávali se punčochy.Dávali se kalamáře.Praktické dárky-oblečení.Tři králové také chodívali. Sousedé chodívali k sobě si povídat. Pečky pojídali-jablka,bylo to jako dnešní chipsy , s tím rozdílem, že byly zdravé.Domácí víno i z chleba,silně alkoholické.
Zabijačka
Prase pilo mléko-kozí.Zabijačka byla potěšení pro celou vesnici.Po zabijačce se chodilo a rozdávala se výslužka,dostával ji např. panu řediteli.
Koníčky
Chtěl být hajným,protože má strašně rád les.Sbírali známky,nejčastěji byly známky s loděmi a letadly.Sbírali ještě krabičky od zápalek.Památníky-kreslili.
Vzpomínky
Za války se zde moc neválčilo. Našli jen pár nábojů.Silvestr-Tady se moc neslavil, málokdo měl rádio.Hračky se dědili,nebo se vyráběli.
Ceny-Pivo:0,70KČ
-Knihy:40 KČ, 30 KČ,20 KČ,10KČ
-Preclík:0,60KČ
Nebyla nezaměstnanost. Éra horníků, byla potřeba uhlí -1000 horníků. Auta na poukazy Časopisy-začali až v roce 1960. Nejraději měli TARZANA. Časopisy byly ovlivněny válkou. Chodívali do kina,bylo v budově jako hospoda.Víno-Bortáž . Pili hlavně žlutou sodovku.Šuměnky-kostička a v tom bílá a červená náplň.Kočičí víno-hroznové.Nebylo maso-velké fronty.Maso bylo leda v neděli.
Povídání s panem dr. CICHONĚM bylo velice poučné a zajímavé. Vyprávěl si s námi více než hodinu a za ten čas nám pověděl vše na co si v tu chvíli vzpomněl.Bylo to jako televizní rozhovor s opravdovou hvězdou.Velice hezky nám popsal například tělesné tresty.Také nám povyprávěl pár nejpestřejších vzpomínek ze svého mládí.